Jak Cech kamnářů ČR (ne)pomáhá řemeslu kamnář

Naposledy jsem se zajímal a vyjádřil k činnosti vedení této organizace zhruba před 5-ti léty, když jsem ukončil své členství, byť jsem patřil mezi jeho zakládající členy. Tehdy jsem ve svém článku s názvem „Co mi vadí na práci cechu“ uvedl a vysvětlil i důvody odchodu. A bláhově jsem si myslel, že se již problematikou kamnařiny nebudu zaobírat. Ale platí pořekadlo, že lidé se nemění, což je smutná pravda a mne situace donutila jednat.

I když jsme založili Český kamnářský institut, z.s. a snažili a snažíme se pomáhat kamnářům, tak vždy jsme dbali, aby zůstal Cech kamnářů ČR jedinou organizací a smluvním partnerem Hospodářské komory ČR pro řemeslo kamnář. Ale ouha, pánové z rady si neuvědomili, že k takovým pravomocem patří i mnohem více zodpovědnosti a pokora. V současnosti je v ČR 1681 živností kamnář, ale v cechu je organizovaných jen asi 200 členů, tedy necelých 15%. Místo toho, aby byli vedoucí silou, která hájí zájmy kamnářů v ČR, spolupracuje s ostatními kamnářskými subjekty, organizuje diskusní fóra s odbornou veřejností, vytváří technologická pravidla a vnímá existenci autorizovaných osob. Ty totiž zkoušejí zájemce o řemeslo a mají mnoho nenahraditelných informací, které by cechu mohly sloužit jako zpětná vazba. Ale místo toho se chovají tak, že je jednomu stydno.

A poslední kapkou, kdy přetekl pohár mé trpělivosti, bylo chování a způsob, jakým došlo ke zrušení původní profesní kvalifikace 36-045-H Kamnář montér topidel (na základě rozhodnutí pracovní skupiny –zástupců zaměstnavatelů, tedy cechu a sektorové rady ) se zdůvodněním, že živnost mohou získat i osoby, které nemají potřebné kompetence pro výkon všech činností obsažených v jejím obsahu.

Přitom tato úplná profesní kvalifikace platila od roku 2009 a mimo jiné ji realizovala několik let i Hospodářská komora ČR ve spolupráci s cechem .Také pan Pešek spolupracoval s SOU v Horní Bříze, která byla taktéž autorizovanou osobou. Ale jen po dobu, dokud tam čerpali peníze i z grantu. Náhoda?

V současné době, kdy se toto SOU sloučilo s SOU Plzeň , tak už nejsou tím správným partnerem pro cech a je ohrožen jejich srpnový termín zkoušek, protože se již nejedná o úplnou profesní kvalifikaci. A skupina živnostníků, kteří si kurz zaplatili, díky cechu, jej nemohou úspěšně dokončit včetně výučního listu.

 Tady mi vadí především arogantní a přezíravý způsob chování zodpovědných pánů z cechu a sektorové rady, kteří se neráčili spojit s autorizovanými osobami (především s SOU) a informovat je o chystané změně. Měli si zjistit, zda a kolik lidí se přihlásilo ke zkouškám v letošním roce. Není pravdou, že tito noví zájemci ohrožují kvalitu řemesla, vždyť jen z 10 letošních (absolventů u AO Renome CZ s.r.o.) je 6 s vysokoškolským vzděláním a 5 aktivně vykonává řemeslo kominík. To v minulosti byly případy, kdy šla kvalita stranou, např. když přecházelo řemeslo kamnář na řemeslnou živnost a během 12 měsíců si o tuto živnost mohl požádat každý, kdo vykonával např. příbuzná řemesla jako zedník, kominík,…

A chci jen upozornit „odborníky z cechu“, že pokud by zůstal tento stav, který se jim podařil vytvořit, tak všechny živnosti vydané podle původní ÚPK ztrácí platnost včetně výučních listů. Proto apeluji na všechna ministerstva a dopisem se pokusím napravit to, co vzniklo, aby se předešlo právním sporům a soudním tahanicím.

Toto chování jenom potvrzuje, že se nic nezměnilo a cech si dělá, co chce a nectí zákony, což dělal i v minulosti, když se měli nově vytvořené profesní kvalifikace nechat stvrzovat v odborné veřejnosti. Místo toho je stvrzovali lidé z rady cechu.

A ještě několik poznámek na závěr:

  1. Pamatuji si, když v roce 2004 vznikla první ČSN 73 4230, tak sliboval jeden z autorů (pan Pešek), že do dvou let budou technologická pravidla. Je rok 2020 a žádná nejsou.
  2. Místo toho se stále snaží o funkci „revizního technika kamen“ a přitom jen matou lidi, kterým vytvoří tzv.revizní technici cechu dokument za několik tisíc, který nemá žádnou platnost a soud ho neuznává.
  3. Skepticky pohlížím na snahy o profesní kvalifikaci Mistr kamnář, kterou cech nyní připravuje s Hospodářskou komorou ČR. Čas ukáže, zda síly a prostředky cechu neměly být využity jiným směrem.
  4. Spíše doporučuji spolupracovat se středními školami a pokusit se zapracovat problematiku kamnařiny do předmětu TZB v rámci 30% možných úprav studijních plánů, což může udělat škola sama.

 Ing. Antonín Šimáček

Co neřeší technické normy?

Již před mnoha lety jsem psal v jednom článku o tom, že chybí větší spolupráce mezi řemesly kamnář a kominík. A i když dlouhá léta mají obě řemesla své stavovské organizace ( Cech kamnářů ČR a Společenství kominíků ČR), které jsou ,mimo jiné, uznávány také Hospodářskou komorou ČR jako jejich smluvní společenství, dochází stále k problémům, na které doplácí především zákazník. A to není v pořádku. A jeden takový se pokusím v následujícím textu popsat i s negativními důsledky.

Každé řemeslo, aby mohlo být vykonáváno správně a jednotně, musí být řízeno pravidly, která představují například technické normy a technologická pravidla.Normy mají vycházet z ustálených výsledků vědy, techniky a praxe a mají být zaměřeny na podporování optimálních společenských přínosů (citace z materiálů Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví - dále jen UNMZ).

Problémy řemesla kamnář v Čechách - část I.

   I když od znovuzavedení učebního oboru kamnář uplynulo více než dvacet let ( v září 1997 v Ostravě na SOU stavebním byla zahájena opět výuka), stále přetrvávají aktivity, které tomuto řemeslu škodí. Proto jsme se rozhodli na tento obor lidské činnosti podívat blíže a jednotlivé nedostatky pojmenovat. Říci, jak se nám jeví a jaké vidíme způsoby nápravy (pokud vůbec existují) nebo, kdo je příčinou daného neutěšeného stavu?

 

Cílem sdružení je podporovat a rozvíjet činnosti související s řemeslem kamnář

 

 

Copyright © 2013 ČESKÝ KAMNÁŘSKÝ INSTITUT, z.s.