Teplovzdušné krby a rozvody tepla od nich

Stavby teplovzdušných krbů představují minimálně 80% ze všech realizací, které staví kamnáři na území České republiky. Chtěl bych se v tomto článku zamyslet nad kvalitou těchto staveb i jejich částí z pohledu soudního znalce a upozornit na neřešenou problematiku kvality vzduchu v pobytových místnostech.

Na úvod tohoto pojednání si musíme ujasnit několik termínů, jak jsou citovány v odborné literatuře a normách.

  1. Teplovzdušná komora (zdroj 1) – prostor mezi ohništěm a krbovou vestavbou
  2. Teplovzdušný rozvod (zdroj 1) – funkční část určená pro rozvod teplého vzduchu do vytápěných prostor
  3. Větrací systém (zdroj 2) – zařízení navržené k přívodu venkovního vzduchu do vnitřních prostor a k odvodu znečištěného vnitřního vzduchu
  4. Řízené větrání podle potřeby (zdroj 2) – větrací systém, kdy je průtok větracího vzduchu regulován na základě kvality vzduchu, vlhkosti, obsazenosti nebo jiného ukazatele potřeby větrání
  5. Pobytová místnost (zdroj 3) – se rozumí místnost nebo prostor, které svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňují požadavky k tomu, aby se v nich zdržovaly osoby.

Posuzování nekvalitní práce u kamnářů

Již několik let se při výkonu soudní praxe setkávám s nešvarem, kdy nekvalitu a chyby u staveb individuálních topidel posuzují i ti, kteří pro tuto činnost nemají potřebné odborné ani technické předpoklady.

Zákazníci se často obracejí na kamnářské firmy ze svého okolí s dotazy, zda krb či kamna jsou dobře postavená, zda nevykazují nějaké chyby či nedostatky, a tak vznikají různé dokumenty, které se tváří jako „odborná vyjádření“. Píší se závěry o nekvalitě, a to bez jakýchkoliv zásad a pravidel, navíc bez právní závaznosti a možnosti dovolání se pomoci u nezávislých soudů. Přitom se odměna za takové dokumenty pohybuje v řádech mnoha tisíc korun.

Proto jsem se rozhodl tuto problematiku všem zájemcům více přiblížit a vysvětlit, aby se uměli správně rozhodnout a neplatit za placebo, tedy za nic.

Vermikulitové versus kalcium silikátové izolační desky

V poslední době se mi do rukou dostaly materiály, které rozporuplně hodnotily tepelně izolační materiály, které naši kamnáři běžně používají pro obestavby teplovzdušných krbů, izolace stavebních konstrukcí a všude tam, kde je nutné oddělit stavební konstrukce a okolní prostor od zdroje tepla, např. krbové či kamnové vložky, apod.

Proto jsem se rozhodl podrobněji prostudovat tuto problematiku za pomoci i těchto podkladů, kdy většinou prodejci umí zdůraznit výhody u svého zboží a naopak jen tak mimochodem upozornit na vady a nedostatky u produktů konkurence (a mnohdy jsou i vykonstruované). Že by platilo známé pořekadlo – „účel světí prostředky?“.

  1. VERMIKULIT:

    jedná se o přírodní horninu, která se těží v povrchových dolech a patří do skupiny fylosilikátů. Je to vlastně určitý druh křemičitanu, podobně jako písek. Rozdíl je v jeho struktuře, která obsahuje krystalickou vodu. A po prudkém zahřátí (expandaci) vytváří tzv. červík (lat. Vermiculus). Je tedy tvořen pouze křemičitany (písky) a z toho plyne, že neobsahuje žádné organické či jiné nasákavé materiály, které by mohly ve vodě či vlhku bobtnat a praskat.

 

Cílem sdružení je podporovat a rozvíjet činnosti související s řemeslem kamnář

 

 

Copyright © 2013 ČESKÝ KAMNÁŘSKÝ INSTITUT, z.s.