Osoba oprávněná zapojovat… v kontextu dohod

Celý současný humbuk kolem zapojování topidel na biomasu, který vznikl přijetím zákona 406/2000Sb. a následných ujednání má širší souvislosti a delší časovou historii. Pojďme si to tedy shrnout v čase.

       Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/31/EU o energetické náročnosti budov mění původní směrnici 2002/91/ES vzhledem k novým a podstatným změnám (účinné a udržitelné využívání energie mimo jiné i z ropných produktů a pevných paliv nese s sebou i negativní nárůst emise oxidu uhličitého) a upravuje dosavadní představy o správném vývoji.

 

         Podíl budov na celkové spotřebě energie v Unii činí 40% a tento sektor se dále rozrůstá, čímž roste spotřeba energie. Snahou o zvrat ve vývoji je tedy zvýšené využívání energie z obnovitelných zdrojů a dodržení závazku o dlouhodobé změně klimatu (Kjótský protokol), tedy zachovat nárůst globální teploty pod 2°C i závazku snížit do roku 2020 celkové emise skleníkových plynů alespoň o 20% ve srovnání s hodnotami roku 1990.

        Co to tedy znamená pro nás kamnáře a jak se máme zachovat, abychom splňovali požadavky legislativy?

         Zákon č. 318/2012Sb. navazuje na zákon 406/2000Sb. a v §10d řeší osobu oprávněnou provádět instalaci vybraných zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů. Po zhruba ročním názorovém kvašení mezi zodpovědnými ministerstvy (MPO a MŠMT) a za „odborné pomoci“ HK ČR a cechu, se zdá, že se blíží rozuzlení problému. Jaká bude nakonec podoba „osoby oprávněné“ se ještě neví, ale zkušenosti a řešení v okolních státech nám dává tušit, jak to dopadne.

         Tak tedy: protože problematika osoby oprávněné spadá do zákona spolu s ostatními specialisty pro zapojování (tedy i tepelných čerpadel, fotovoltaických a slunečních tepelných systémů), bude nutné hledat společný zastřešující systém přípravy a realizace zkoušky. A tady se můžeme podívat např. k sousedům na Slovensko, kde to řeší zákonem č.309/2009 Z.z., o podpore obnovitelných zdrojou energie…, kdy podle §13a je možné získat osvědčení pro instalatéry (osoby oprávněné zapojovat) následující zařízení:

a)    kotle a kamna na biomasu,

b)    fotovoltaické a sluneční tepelné systémy,

c)    plytké geotermální systémy,

d)    tepelná čerpadla

 

 

 

 

Navíc je řečeno, proč si mají toto osvědčení tyto osoby udělat:

-       splní podmínku pro získání výhody k instalaci malého zdroje v domácnosti, což se vztahuje na dotační programy, atd.

-       tyto osvědčení jsou uznávané i v ostatních státech EU

       Podrobnosti o rozsahu odborné přípravy jsou uvedené ve vyhlášce č. MH SR č.133/2012 Z.z. a samotná zkouška je zdarma. Dosavadní výsledky jsou takové, že od roku 2012 složilo tuto zkoušku cca 420 osob pro zapojování fotovoltaiky, cca 50 osob pro zapojování tepelných čerpadel, ale ani jedna osoba na kotle a kamna (zde je plánovaný termín v září 2014).

      Je to tím, že se toto oprávnění váže na dotační programy, což pro kamnáře nemá zatím zásadní význam.

       Ale v budoucnu tomu bude jinak. Dle sdělení ministra pro ŽP Richarda Brabce je nahou, aby v novém programovém období operačního programu Životní prostředí se mohlo na nové kotle (viz. článek o zákoně o ovzduší) čerpat až 9 miliard korun.

       Tady je nutné se ale podívat na problém nás kamnářů, co tedy budeme v rámci dotace napojovat. A je toho žalostně málo, ne-li  nic.

       Seznam podporovaných kotlů je zveřejněn a spravován Státním fondem životního prostředí ČR:

http://registrace.nzu2013.cz/np/vyhledavani - vyrobku/.

     Závěrem, když celou problematiku shrnu, tak se dá říci, že jsme zaspali dobu, protože jsme jako řemeslníci (zastoupeni i ve VUEKO) neuměli odhadnout vývoj a požadavky doby a místo toho jsme kupili papíry a vymýšleli zbytečnosti. Neuměli jsme jednat s výrobci topenišť a společně prosadit vhodné výrobky do seznamu dotovaných. Proto se obracím na všechny, kteří k tomu mají co říci, abychom společně pojmenovali problém a navrhli cestu k řešení. Myslím si, že ještě není pozdě, ale asi tak za minutu dvanáct.

 

Za ČESKÝ KAMNÁŘSKÝ INSTITUT, o.s. – Ing. Antonín Šimáček